Deník stíhače Stanislava Fejfara patří mezi autentické výpovědi boje českého pilota ve 2. světové vákce a síla jeho pravdivosti z něj činí vskutku mimořádné svědectví.
V knize Hříchy a vášně přemyslovských králů nahlíží známý spisovatel a publicista Jan Bauer na přemyslovské krále (a jejich předchůdce knížata) nejen jako na historické osobnosti, ale hlavně jako na muže z masa a kostí.
Jiří Kejř vypráví přístupnou formou příběh života mistra Jana Husa, systematicky vysvětluje pohnutky jednání tohoto významného myslitele i podstatu jeho individualistického založení.
Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval „třetím“.
V druhé polovině 40. let minulého století prošla americká zahraniční politika dramatickou proměnou. Pod vlivem akcelerujícího konfliktu studené války opustila své více než stoleté základy, izolacionismus a Monroevou doktrínu.
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu.
Kniha je zasvěcena historickému, uměleckému a duchovnímu odkazu starověkého Egypta. Prostřednictvím chronologicky uspořádaného textu jsou osvětlovány hlavní historické události, kulturní a společenské procesy i náboženská (magická a duchovní) přesvědčení.
U nás nepříliš známá země, která se do povědomí českého čtenáře dostala především díky nemoci AIDS. Přitom ve srovnání s ostatními africkými zeměmi se Botswana vyznačuje vysokou mírou demokracie a fungujícími institucemi.
Kniha podrobně popisuje mapuje pirátského řemesla. Popisuje organizaci a způsob boje, pirátské lodě i jejich nejslavnější základy. Největší část knihy je však věnovaná osudům nejznámějších pirátů.
Vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem – autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu.
Jihovýchodní Evropa v 16.–17. století. Autoři, znalci dějin jihovýchodní Evropy, jimž se soustavně věnují, sledují v této práci postupné utváření identit mnoha národů osmanského Balkánu, nelehké a komplikované formování jejich kultury a společnosti.
Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob. Práce graduje zostřením nacionálních konfrontací ve 30. letech.
Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu.