Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Ústředním ideologickým pojmem nacionálního socialismu v letech 1938 až 1945 byl nový německý životní prostor. Okupace střední a východní Evropy měla přispět k jeho rozšíření.
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Cílem knížky Příběhy pražských parků a zahrad není jen postihnout historické proměny těchto míst, ale nenásilně nabídnout podnět k jejich hlubšímu poznávání.
Kniha Teorém kamenné zahrady unikátním způsobem mapuje prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky s přilehlou zahradou, přičemž hranice mezi oběma prostory je nejasná a propustná.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Kolektiv historiků umění z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR přináší ucelený pohled na příběh barokního stavitelství v Čechách a shrnuje výsledky dosavadního bádání do velkoryse koncipované monografie.
The publication is the first book to provide a comprehensive account of the building of a nationwide network of cultural houses, which were systematically established during the socialist period in the former Czechoslovakia.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689).
Publikace je nepostradatelnou příručkou nejen pro historiky, historiky umění a památkáře, ale i pro všechny, kdo se zajímají o architekturu a stavební památky.
Odborně podložený popularizační průvodce známým areálem hospitálu s kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu s bývalou řádovou nemocnicí shrnuje přehledně a přitom dosti podrobně známé historické skutečnosti o významné památce českého baroka.
Co předchází samotné realizaci architektonického díla? Jakým způsobem architekti zpodobňovali své představy o zamýšlené stavbě v minulosti a jak to dělají dnes? Která média přitom využívali/jí a nakolik byla/jsou určující pro výslednou podobu?
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše
a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935.
