Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.
Autor ve své knize odkrývá psychologii vkusu a fungování kulturních trhů, které nenápadně utvářejí naše životy. Boří sentimentální showbyznysové mýty o tvorbě hitů a ukazuje, že kvalita samotná k úspěchu nestačí.
V učebnicích historie a vědeckých dílech najdeme údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic.
Pasivní agresivita je proti otevřené agresi mnohem hůře rozpoznatelná, a přitom se v mezilidské komunikaci vyskytuje možná častěji než otevřený útok. Kniha přibližuje čtenářům, co pasivní agrese znamená a o jaký styl komunikace se jedná.
Předchůdce knihy „Jak se nespálit podruhé“ je stále vyhledávaným titulem, neboť jde o komplexní návod k realizaci a vyhodnocení procesu výběru a přijímání pracovníků.
Prostřednictvím jazyka se díváme na svět kolem nás a přemýšlíme. Znamená to tedy, že způsob chápání reality a myšlení jednoho národa, který hovoří svým rodným jazykem, se liší od chápání a myšlení lidí ostatních národností,kteří hovoří jazyky jinými?