Nejprodávanější tituly - květen 2024
eseje, úvahy, publicistika

Kniha nabízí erudovanou a přitom široce přístupnou teorii dekorativních umění. Gombrich zkoumá univerzálně lidský sklon hledat v prostoru a čase řád, který se od pradávna projevuje v dětských hrách, v poezii, hudbě, architektuře a dekoraci.

Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, ...

Nová kniha ředitele Zoo Praha pojednává o neobyčejných zvířatech i lidech. Díky poutavým textům a jedinečným fotografiím se přenesete do zákulisí zoologické zahrady i její historie.

Jak se daří autorce vítězného blogu Magnesia Litera 2019 s odstupem jednoho roku od chvíle, kdy vydala úspěšnou knihu o svém boji se závislostí na alkoholu? Jaký je „střízlivý“ život abstinující alkoholičky? Michaela vypráví o tom, jak obtížné je abstinovat ve společnosti, kde je pití společenská norma.

Poutavý a místy strhující profesní příběh Petra Neužila mapuje vývoj kardiologie posledních desetiletí. Primář Neužil vybudoval z oddělení kardiologie Nemocnice Na Homolce prestižní pracoviště, na němž zavádí nejnovější metody léčby.

Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.

Kniha sestává s drobných textů, zejména poznámek, esejů, zápisků, črt, v nichž Tomáš Mazal formou jakéhosi kvazideníku reflektuje události, které bezprostředně prožil, nebo vlastní prožitek posunul směrem k literární fikci.

Proslulá Bergsonova esej Smích se zamýšlí nad otázkou zdroje a smyslu smíchu. Odpověď zní, že plní závažnou společenskou roli.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

Čtení sloupků profesora Cyrila Höschla je jako pohlazení po duši. Řeknete si, že to by přece mělo být u „dušezpytce" normální. Mělo, ale nebývá.