Jen málokteré dílo je obestřeno pověstí natolik dráždivé a pikantní četby jako Boccacciův Dekameron, přestože v něm v žádném případě nejde jen o erotiku, jakkoli i ta v této knize hraje značnou úlohu.
Vladimír Nezdvořák, nominovaný za svůj výbor z díla Pozdní sběr (2022) na cenu Magnesia Litera v kategorii humoru, tentokrát přichází s kolekcí satirických básní věnovaných soudruhům a soudružkám, kteří nám přes čtyřicet let otravovali život.
V prvním dílu Střídavě oblačno jde o takové obyčejné žertování, škádlení a sousedské soutěžení v nesmyslech, které sice ničí pohodu a klid, a trýzní unavené duše, ale pořád jsme na živu.
Maminky malých dětí většinou nepěstují pravidelné „lectio divina“ nad Písmem, což je jeden z pilířů života mnichů. Je pro ně náročné najít si čas na jakoukoli duchovní četbu.
