Píše se rok 1137 a převor benediktinského kláštera v Shrewsbury se pro opatství rozhodne získat ostatky svaté Winifredy, které spočívají v Gwytherinu, odlehlé vesničce ve velšských horách.
V první polovině 14. stol. jižním Čechám vládnou páni z růže, mocní Vítkovci, kteří si víc než dění v zapadlých obcích hledí mocenských intrik. Bratr Zdislav, johanita, někdejší templář, sem přijíždí na žádost svého představeného Ulmana.
V průběhu okázalé slavnosti, kterou na svém hradě uspořádá Jaroslav ze Šternberka, zmizí jeho krásná neteř Elška, manželka veverského purkrabího Drslava...
Skutečnými hrdiny románu jsou, tak jako v předchozí knize Rytíři z Vřesova, příslušníci dvou zemanských rodů: Beneš a Čeněk z Vřesova, Lothar Katzinger z Olšové a jeho starší bratr Wolfram.
Zemský soud je roku 1318 zavalen žalobami. Skutečné i domnělé oběti válečných událostí se po narovnání mezi šlechtou a králem Janem Lucemburským domáhají odškodnění...
Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu těžce zraněného muže. Umírající stihne ještě povědět, že se chystá jakési spiknutí, jenže zemře dřív, než stačí povědět víc.