Nejprodávanější knihy - červen 2024
světové dějiny

Obsahem knihy jsou komentované české překlady 14 rekomendací (promočních řečí) M. Jana Husa, pronesených v letech 1398–1410 na artistické fakultě pražské univerzity.

Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta.

Převládající ekonomická teorie i legislativní praxe nahlíží proces monopolizace trhu veskrze negativně jako jev snižující tržní výkon.

Ilustrované školní výukové listy pro žáky i učitele.

Na 79 kartách najdete všechny naše hlavy státu od nejstarších dob až po současného prezidenta. Přední strana obsahuje portrét dané osobnosti, zatímco na rubu se dočtete o panovníkově životě. Každý z výukových listů můžete jednoduše vytrhnout a použít ho podle svých potřeb a uvážení.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.

Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky.

Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.

Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.

Martin Groman a Michal Stehlík převážně vážně o dějinách, veřejném prostoru, médiích a realitě, která nás obklopuje ať chceme, nebo ne. Kniha je určena nejen pro čtenáře naší české historie, ale pro všechny, které baví zajímavé a neznámé informace…

První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.