Monografie o básnickém díle Jana Zahradníčka sleduje vlastně jediný problém, který by bylo možné formulovat následovně: Jak hluboko a jak intenzivně proniká básnické zření do skutečnosti světa a proměňuje ji v básnický obraz?
Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století.
Autor nechává v poutavém životopise tragicky zesnulého básníka promlouvat zejména pamětníky: přátele Václava Hraběte (1940-1965), jeho lásky, učitele, spolužáky či umělecké souputníky. „Sám se snaží zpřítomnit dobovou atmosféru.
Do výročního sborníku přispělo několik foglarovců, kteří se na rozvoji foglarovského hnutí celoživotně podílejí a přispívají svými nápady, akcemi nebo novými výtvory v duchu děl Jaroslava Foglara. Zavzpomínejte nyní s námi i vy.
V osudu české novinářky Mileny Jesenské (1896–1944) se takřka doslovně zrcadlí všechny proměny a zvraty, očekávání a zklamání první poloviny minulého století.
Vzpomínkové texty a esejistické črty obsažené v tomto svazku přinášejí dvě výjimečná svědectví o závěrečném údobí života amerického básníka, esejisty, překladatale a literárního historika Ezra Pounda.
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi.
Virginia Woolfová patří k literárním ikonám dvacátého století: málokdo měl na vývoj moderní prózy větší vliv než ona. Proč tomu tak je, ukazuje výmluvně přední britská kulturní historička Alexandra Harrisová.
Knížka Máchovské interpretace nově vykládá veršované a prozaické texty K. H. Máchy, které stojí tradičně ve stínu jeho klíčových děl, básnické skladby Máj a povídky Marinka. Výchozím bodem interpretace je vždy textologická problematika.
Ústředním motivem knihy je román spisovatele Josefa Škvoreckého "Zbabělci", kolem kterého se odvíjí několikavrstevný příběh. Sleduje genezi vzniku díla, život J. Škvoreckého i osud jeho generace,
