Od Postřižin po fotbalové mistrovství světa. Zpět do roku 1974! Rok 1974 si v Československu dával tak trochu oddech, přesto se ale děly zajímavé věci: narodilo se nejvíc dětí v historii státu, v Praze začalo jezdit metro a Bohumil Hrabal vydal samizdatem Postřižiny.
Naše léta v olivově zeleném nabízí jedinečný a hluboký pohled na vystřízlivění z fantazií o komunistické revoluci, které výrazně formovaly druhou polovinu 20. století.
"Romantické drama pro milovníky knih Jana Eyrová, Na Větrné hůrce, Mrtvá a živá...
Olivie se po rozchodu se Simonem dozví, že jí přítel zamlčel nemoc a zemřel.
Gábina zjišťuje, že být vdaná se jí vlastně líbí. Klára naopak tak dlouho svatbu odkládala, až se Miloš rozhodl, že přijme zajímavou nabídku ze zahraničí. Obě sestry navíc pořád ještě řeší problémy své třetí sestry.
Na rozlučce se svobodou je dovoleno vše, tím spíš když si nevěsta přeje divokou jízdu. Zapomíná však, že jí i jejím bývalým spolužačkám už dávno není dvacet a že je doma třeba čekají závazky, které by s tím tak docela nesouhlasily.
V další knize Pavla Čecha najdeme leccos z předchozích knížek — tak třeba opuštěnou zahradu, čerta i titulního anděla — ale přesto je tahle knížka něčím jiná.
Jak známo, každé dítě je úplně jiné. Každé je odjinud, každé se jinak jmenuje, každé je jinak staré a vysoké, má jinou barvu očí a vlasů, má pihy, nosí brýle či rovnátka, nosí ze školy jedničky, anebo dočista jiné známky.
Rozkládací výsekové leporelo vypráví nejmenším dětem, co všechno se může stát neposlušnému kuřátku. Povídání s nenásilným poučením doplňují půvabné obrázky.
