Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945.
Knížka je čtenářsky náročnější, určena především lékařům, psychologům, filosofům, přírodovědcům, odborníkům na počítačové vědy, pedagogům, motivovaným teologům - a samozřejmě i všem, kdo se snaží pochopit, co znamená, řeknou-li si "Já".
Výchova lady Eleanor byla velice přísná. Dvacet let ji rodiče nutili, aby na sobě nedávala znát žádné emoce, až se z ní stala nepřístupná, chladná bytost a ve společnosti získala přezdívku Ledová královna.
Předložená publikace “Myšlení myšleného” má jednoduchý úkol: upozornit čtenáře, že úkol myšlení není vyčerpán deskripcí jsoucen a jejich funkcí, jak si to někdy představují současní politici, kteří rozhodují o celku vzdělání a výchovy.
Papež Jan Pavel II. ve svém listu Ordinatio sacerdotalis uvedl: „… prohlašuji, že církev nemá pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí mají všichni věřící v církvi přijímat jako definitivní.“