Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku.
Kde najít radost? Odkud získat sílu? Jak čelit různým strachům? Jak se vyrovnat se smrtí blízkého člověka? A co si počít s depresivními myšlenkami, které se stále vracejí?
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
Pramenem každé modlitby je žízeň našeho srdce po živém Bohu. Modlitba neomezuje naši svobodu ani nemůže být něčím nařízeným. Je to naopak mocná vnitřní vzpruha, která dává našemu jednání správný směr.
„Náš svět potřebuje vizi,“ řekl Františkovi jeden diplomat. „Tady je…,“ řekl papež a dal mu svou knížku Nebojme se snít – bratrské povzbuzení k převzetí odpovědnosti za naše sousedy, společnost i život na naší planetě.
Kniha vypráví o ženství probouzejícím se z hypnotického spánku a ze sna o své slabosti, méněcennosti a podmaněnosti, který ženám vnutila tisíce let trvající nadvláda patriarchálního a život a přirozenost popírajícího principu.
Duchovní memoáry, podle nichž natočila a od listopadu 1998 do února 1999 odvysílala na svém prvním programu veřejnoprávní Česká televize patnáctidílný stejnojmenný seriál.