František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora.
Aktuální číslo revue Paměť a dějiny vychází při příležitosti stého výročí narození tajného katolického biskupa Felixe Marii Davídka (1921–1988) a věnuje se především různým aspektům působení skryté církve v Československu v době vlády komunistů.
První svazek publicistiky Jiřího Weila představuje práce od autorových počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kam byl Weil v pověření Komunistické strany Československa vyslán, aby tam pracoval jako překladatel a lektor.
Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po ú
Městečko Trochenbrod, v polštině Zofjówka, se od většiny podobných míst ve východní Evropě lišilo pouze tím, že jeho obyvatelé byli až na výjimky Židé a mluvili jidiš.
Hluboká sonda do nacistického myšlenkového světa ukazuje, co znamená „myslet a jednat jako nacista“, a poskytuje tak odpověď na otázku, jak se to mohlo stát…
Česko-německé vztahy se vyvíjely více než tisíc let, než byly násilně přetrhány tragickými událostmi moderní epochy – vyústily v dlouhodobou nevraživost, konflikt, odcizení, zapomenutí a neochotu diskutovat.