Ve své knize, která je víc než jen memoárovou literaturou, nám Edith Egerová předkládá nejen napínavý a působivý příběh vlastního života, ale také inspirativní příběhy svých pacientů.
V povídkách, které vznikaly zhruba od šedesátých do devadesátých let 20. století, se Berlinová inspirovala dětstvím stráveným v těžařských městečkách na americkém Západu, mládím, které prožila mezi společenskou smetánkou v jihoamerickém Chile.
Když je v městském parku zavražděn jedenáctiletý chlapec, spolehliví očití svědci bez váhání označí za viníka oblíbeného trenéra Terryho Maitlanda. Důkazy DNA a otisky prstů potvrzují, že zločin byl spáchán tímto rodinou milovaným mužem.
Několik týdnů před Vánoci je v blízkém Wistingově sousedství nalezen před televizorem mrtvý muž. Nic nenasvědčuje tomu, že by zemřel jinou než přirozenou smrtí. Pouze fakt, že byl objeven až po čtyřech měsících, dokládá, o jak osamělého člověka se jednalo.
Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí.
Policejní psycholog Sebastian Bergman se smířil s myšlenkou, že jeho dny na oddělení vražd jsou sečteny, a vrátil se k přednášení a psaní. Ne však nadlouho…