Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je
i překračuje. Práce vychází z materiálů, které produkovala
komunistická tajná policie.
Mladá herečka Lucie se po mateřské dovolené snaží vrátit ke své herecké kariéře, ale setkává se s běžnými strastmi svobodných matek a zamotává se do bláznivých situací při hledání lásky.
Na okraji vesnice v srdci zapomenutých Rychlebských hor už po generace stojí kamenný dům obklopený alejí vzácných jeřábů, podle kterých se mu přezdívá Jeřabinový dům. Právě do něj se vrací Lucie.
Kdyby byla Josefína omáčka, byla by rozhodně koprovka. Ne každý ji má rád, ale kdo ji rád má, má ji většinou rád hodně. Babička jí umírá na Alzheimera, táta nedávno málem umřel na mrtvici a máma říká, že umřelo něco v ní.
Sliz Blemcavý. Smrďouch. Můra Vysávalka. Tito tři hlavní hrdinové jsou strašidla z kanálu neboli kanálníčci, kteří spolu s dalšími tvory a bytůstkami žijí v podzemí. Co se stane, když se jednoho dne Smrďouch ztratí?
Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské.
Ponožky, pyžamo, smokink, rum. To všechno si musí zabalit houslista českého filharmonického orchestru, když vyrazí na zahraniční zájezd po koncertních síních. A přidat k tomu...
Toto je příběh o svobodě, závislosti, zbabělosti a statečnosti. O poslušnosti, laskavosti i lhostejnosti. O těch nejlepších a nejhorších rozhodnutích. O naději a beznaději. O zraňování a zraňování se.
Jaro je v plném proudu. Příroda ožívá, nad Plzní se však stahují temná mračna… a Velikonoce tentokrát nebudou svátky klidu a míru. Nikdo ve městě už si není jistý bezpečím, ale ani soukromím.
Koniáš překáží císařské válečné mašinerii víc a víc. Náklady ani obtíže už nerozhodují – rozkaz je jasný, jednou provždy se zbavit muže mnoha tváří: šermíře, žoldnéře, muže na stezce.