Mladá právnička se vydává do Kosova a na vlastní kůži získává šokující odpovědi na své otázky. V rámci jednoho roku zažije příběhy zdrcující i povznášející, přičemž se stane černou ovcí mezinárodních misí a hrdinkou obyčejných lidí v Kosovu.
Erotická novela z roku 1926 patří k autorovým nejprovokativnějším prozám. Předlohou se jí údajně stala jeho osobní zkušenost, již během dvou dnů prožil s nedospělými dívkami a jejich matkou.
Souhrnné vydání tří novel vedoucího hudební skupiny Psí vojáci - Zápisky milencovy, Karla Klenotníka cesta na Korsiku, Mně 13. Báseň v próze Zápisky milencovy vychází poprvé.
Kontroverzní dílko připisované Vítězslavu Nezvalovi. Kniha je stylizována do formy dopisu z první poloviny 19. století. Otevřené, poeticky opsané rady mají být návodem i poučením, jak obstát jako milovník ve světě tělesné smyslnosti a ženské náruče.
Vánočním svátkům nesmějí chybět pohádky. Oblíbená autorka napsala pro děti předškolního a mladšího věku dvacet originálních zimních příběhů, které jim ještě nikdy nikdo nevyprávěl.
Po knize Bez kůže, temné zprávě o životě učitele v době normalizace v industrializované krajině, nakládá v další knize na čtenáře své hříchy vrchovatě a pak je pošle na pochod s tou plnou polní do děsivé krajiny rozpadajícího se manželství.
Kniha autora Šakalích let, která vtipnou formou odhaluje rozdíly mezi mužským a ženským myšlením. Zábavné čtení plné absurdních historek, jež napsal sám život.
Nové vydání prvního románu Emila Hakla, který se odehrává v polovině 90. let minulého století. Text vychází ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě, autor se z něj pokusil "vyházet zbytečnou veteš".
Karolína se vydává na dobrodružnou cestu do Jižní Ameriky, aniž by tušila, co přesně ji čeká. Její přítel Lukáš se nevrátil z dovolené a pátrání po jeho stopách hlavní hrdinku zavede až do brazilského
deštného pralesa.
Objev starobylé hrobky markomanské královny Fritigil odstartoval v městysi Čertův Důl vlnu záhadných událostí. Lidé, kteří se na jejím nalezení podíleli, umírají opravdu podivným způsobem.
Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera. Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.
Román dvaadvacetileté studentky Petry Hůlové se stal po svém prvním vydání v roce 2002 (získal cenu Magnesia Literera za objev roku a umístil se na prvním místě ankety Lidových novin o nejzajímavější knihu roku) a byl přeložen do řady evropských jazyků.