Nejprodávanější tituly - srpen 2024
světové dějiny

Kniha významného britského historika Laurence Reese pojednává o nejkrutějším nacistickém zařízení, které bylo jádrem komplexního systému vyhlazování a místem plánované realizace „konečného řešení židovské otázky“.

Kniha představuje závěrečný výsledek několikaletého výzkumného projektu, který se zaměřil na analýzu proměn hranic komunistické diktatury v Československu ve světle stížností a anonymních dopisů z let 1948–1989.

O plíživém převratu ve své zemi mluví bývalý prezident Lech Wałęsa, filmařka Agnieszka Holland, novinář Adam Michnik a další Polky a Poláci.

Autoři podcastu Přepište dějiny se vrací s dalším pokračováním úspěšné knihy!

„Hedvábná cesta“ byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.

Kniha sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách.

Kniha věnovaná atentátu na R. Heydricha a heydrichiádě, parašutistické skupině Anthropoid i jejím pomocníkům.

Kniha Století změn 1848 až 1948 Vás seznámí s událostmi, které se v průběhu těchto sta let udály.

V bohaté historii Sudet existují příběhy, které takřka nebo úplně upadly do zapomnění. Žily tu fascinující osobnosti, o kterých se moc neví, stála tu města, která už neexistují, mluvilo se jazyky, kterými už nikdo nemluví.

Muž, který viděl příliš - neobvyklý příběh novináře, který jako první sdělil světu šokující pravdu o hladomoru na Ukrajině.

Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.

Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.

Přehledně a čtivě zpracovaný přehled českých dějin v 17. a první polovině 18. století se snaží o vyvážený pohled na pobělohorskou dobu, schematicky nazývanou dobou temna.

Přesně před sto lety – v listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie.

Simon Schama, známý popularizátor umění, nás zve na procházku po Národní portrétní galerii v Londýně a zároveň po dějinách Velké Británie.

Kolektivní monografie přináší nové náhledy na dnes opomíjený a v minulosti neobyčejně významný fenomén družstevnictví ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století.

Historie medicíny může připomínat kabinet kuriozit. Lékaři 16. století doporučovali, aby strava odpovídala fyziologickému složení člověka, proto třeba cibule mohla šlechtice ohrozit.

Kniha nabízí širší poučení o starších dějinách východní Evropy, které v současné české historiografii s výjimkou období Kyjevské Rusi stále chybí.