Pasáže jsou devátou prózou Michala Ajvaze. A zároveň jako by to nebyl devátý titul, ale stále tatáž, nekonečná kniha s věčně plynoucím vyprávěním. Román je s předchozími osmi knihami propojen průchody.
Tvrz pánů Janovských z Janovic jako by
přitahovala loupeživé rytíře a drsné válečníky. Když posledního z nich Petra Sudu
z Řenče zemské vojsko oblehlo, tvrz
dobylo a vypálilo. Tehdy se vrátila do
rukou Janoviců. Jenže krvavé prokletí
nezmizelo.
Tadeáš z Příhraz se tentokrát vydává do
Nymburka, aby se zúčastnil slavnosti
pořádané na počest svatého Huberta.
Z nečekané cesty se záhy rodí vyšetřování,
když je místním knězem požádán, aby
prokázal nevinu jeho přítele Hostivíta
z Hořátve.
Záhadná žena, která byla nalezena zraněná na
silnici, záhy po transportu do nemocnice umírá.
Službu konající chirurg Michal Kameník jí už
nedokázal pomoci. Žena u sebe neměla žádné
doklady, jen v kapse měla psí pamlsky a na
oděvu psí chlupy.
Úsměv hezkého kluka. Špatná rada nejlepší kamarádky. Důvěra vložená do rukou nesprávné osoby. To všechno vedlo k událostem, na které Cilka nikdy nezapomene. I tak je ale rozhodnutá udělat za svojí minulostí tlustou čáru a začít znovu v novém městě.