Druhý díl podrobné kroniky fašismu v Itálii je stejně jako první nahlížen z pohledu samotného Mussoliniho a dalších protagonistů hnutí. Odehrává se mezi roky 1925–1932, v období, kdy se Mussolini stává miláčkem národa.
Hlavním tématem čísla 3/2021 revue Paměť a dějiny jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny.
Zubovova kniha představuje osobitý pohled na ruské revoluce, únorovou a říjnovou, v roce 1917. Autor se zde formou přednášek zamýšlí nad příčinami politického a sociálního napětí v carském Rusku na počátku 20. století.
Ilustrované vydání Tyranie dává dílu další rozměr
a sílu. Renomovaná německo-americká ilustrátorka
Nora Krugová ho svým vynalézavým výtvarným
stylem mění ve vizuálně působivé zamyšlení.
Britský historik Christopher Hibbert vykresluje rozporuplnou osobnost italského fašistického vůdce Benita Mussoliniho s mimořádnou pečlivostí, zároveň čtivě a poučeně, jak je ostatně jeho zvykem.
V prvním letošním čísle revue Paměti a dějiny čtenáře jistě zaujme hned několik biograficky laděných studií: o nechvalně proslulém podvodníkovi Harrym Jelínkovi, fanatickém úředníkovi Gestapa Heinrichu Gottschlingovi,...
Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.
Kniha historika a spisovatele Vlastimila Vondrušky vypráví čtivým a přitom fundovaným způsobem o proměnách život staré Šumavy. Je doplněna téměř stem unikátních dobových fotografií ze sbírek Muzea Šumavy v Sušici.
Druhý díl knihy "Československého sveta v Karpatech" je věnován dějinám všedního dne na Podkarpatské Rusi v období, kdy Podkarpatsko bylo součástí ČSR.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.