Když Ethan, hrabě Longhurst, poprvé spatřil lady Petru, jak s vykasanými sukněmi v houští trhá ostružiny, myslel si o ní, že je to nějaké krásné vesnické děvče.
Bylo to otcovo přání, vyjádřené v závěti, a protože se Annice nepodařilo dosáhnut toho, aby nechtěnou svatbu zrušil sám Ranieri, muž, který ji označil za „nevzhlednou pohromu“, najednou stála před oltářem a říkala mu své „ano“.
Victoria nesplňovala předpoklady na Agovu ženu. Byla sice krásná, avšak odmítala být poslušná. Jenže čekala jeho dítě, a proto si ji Ago vzal. Vzal si ji a sdělil jí, že odteď bude „uklizená do ústraní“ a pro svět jako mrtvá.
Eden předstírala, že je šťastná. Vzít si Huntera za muže dávalo smysl! Až na to, že ona nechtěla jeho… a on nechtěl ji. To Remy, Hunterův svědek byl ten pravý. Poznala to už před pěti roky z toho, jak ji sevřel v náručí, jemně i silně zároveň.