Josefa Náprstková patří k osobnostem české historie, kterým dosud nebyla věnována zasloužená pozornost. Předložená monografie vychází ze všech typů pramenů uložených převážně v Náprstkově muzeu - rukopisů, tisků, obrazových fondů, ...
Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším
českým umělcům padesátých a šedesátých
let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické
tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval
stav československé společnosti.
První část třídílné biografie o životě a díle jednoho z největších, nejznámějších a nejčtenějších autorů světové literatury, pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafky (1883–1924) je rozsahem i významem monumentální a výjimečná.
Na křídlech racků je autentický příběh člověka a současného špičkového pilota, který na cestě za svými sny nepolevil a neuhnul, ani v nejtěžších životních zkouškách.
Jedním z nejvarovnějších znaků současných vztahů mezi lidmi je citová otupělost. Proto je třeba vrátit se k člověku, který kladl cit na jedno z prvních míst mezi životními hodnotami.
Druhý díl Pamětí starého práškaře popisuje další historky a zážitky autora po ukončení kariéry pilota Letecko-chemické činnosti a pokračování jeho létání u Českých aeroliniích od roku 1999 do roku 2012.
Co vás může potkat na cestě kolem světa, když se přesouváte pěšky nebo stopem, bydlíte u místních nebo ve stanu, část cesty s sebou máte dvě děti, chcete se potápět, vylézt na šestitisícovku, vidět, co jste ještě nikdy neviděli, ...
Kniha Praha Václava Havla. Průvodce
po stavbách spojených s životem dramatika,
disidenta a prezidenta přibližuje stavby
naší metropole, které jsou spojeny s osudy
této mimořádné osobnosti.
Kniha si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – vysledovat rozdílné sídelní strategie.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
O existenci útržkovitých deníkových záznamů, přibližujících nejbolestivější setkání Václava Havla s represivními složkami komunistické moci, neměl dlouho nikdo ponětí. Sám Václav Havel se o nich nikde nezmiňoval.
