Kolik rodinných oslav a pracovních jednání skončilo dusnem, kolik podnikatelských nápadů bankrotem! Jen kvůli strachu připustit, že nikdo z nás nemá patent na rozum. Co ale dělat, když zjistíme, že nám naše stará přesvědčení už neslouží?
Mnoho císařů, kteří vládli ve své době největší známé říši, bylo zapomenuto. Na jejich busty v příšeří tmavých depozitářů muzeí sedá prach. Jeden z nich nás ale svými myšlenkami dokáže inspirovat i po dvou tisících letech. Marcus Aurelius.
Christinina slova dávají sílu a naději, že my sami jsme si schopni vybudovat, ba že si také skutečně vybudujeme krásný, dokonalý svět globálního míru, po němž všichni toužíme.
– A to právě teď.
Paradox doby: zatímco společnost objektivně bohatne a životní úroveň i vzdělanost roste, lidé šťastnější nejsou. Problémů, s nimiž se dnes potýkáme, naopak přibývá, a spolu s tím stoupá spotřeba antidepresiv, anxiolytik, alkoholu a drog, a také počet rozvodů, sebevražd...
Pokud přenášíme či projikujeme pocity, jaké jsme měli např. ke svým rodičům, na druhé osoby, určujeme, jak se vůči nám tito druzí budou cítit, vyvoláváme u nich protipřenos a vlastně je zaháníme do kouta svých motivů a potřeb.
Nenásilná komunikace zná dva koncepty moci: moc nad někým a moc s někým. Moc nad někým má ten, kdo druhé kritizuje, obviňuje, zahanbuje, odměňuje či trestá a podobně.