Annelies Marie Franková (12. června 1929 - březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Tentokrát jako komiks.
Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně s ohledem na jeho literární práci a občanskou angažovanost v totalitní zemi.
Tomáš Baťa, Václav Klement, Emil Kolben, František Křižík, Emil Škoda. Všichni jsme ta jména někdy slyšeli. S plody práce těchto významných vynálezců, podnikatelů, průmyslníků se setkáváme v každodenním životě.
Kniha vznikla jako vyprávění muže, který prožil svá klukovská léta v samém centru protektorátní Olomouce. V době, kdy my své děti ochraňujeme ode všeho zlého, se on v dětství denně potkával s krutou realitou válečných let.
Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.
O svém kostrbatém životě a lidech zajímavých i zlých vypráví výtvarník, textař, enfant terrible českého folku, písničkář i rocker, zakladatel a dosud frontman kapely Extempore, která se v 70. letech snažila posunout český rock trochu - jinam.
První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.
Statečná, otevřená a nestylizovaná osobní výpověď o závažném duševním onemocnění je svědectvím každodenního zápasu o normalitu, tedy o něco, co zdraví lidé považují za samozřejmost, podléhajíce iluzorní představě, že na ni mají nárok.
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ.
