Kolektivní monografie Film a dějiny 6. Postkomunismus postihuje vybraná témata spojená s proměnou žánru historického filmu a televizního seriálu a jeho společenskou reflexí po roce 1989.
Kniha navazuje na současný badatelský zájem o kulturu oblasti východního Středomoří v poantickém a byzantském období. Vyplňuje mezeru v bádání o pozdně antickém divadle.
Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů.
Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.
Kniha Arnolda Aronsona, profesora divadelních studií Columbia University v New Yorku, systematicky, kvalifikovaně a přitom velmi čtivě mapuje vývoj amerického alternativního divadla.
Divadelní svět Bohdana Holomíčka představuje osobitou fotografickou reflexi z prvního ročníku mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2010, který byl věnován Václavu Havlovi a jeho dramatické tvorbě.
Portrét významného českého dramatika, filmového scenáristy a režiséra Antonína Mášy (1935-2001), který se nesmazatelně zapsal do dějin českého filmového a divadelního umění druhé poloviny 20. století.
Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první "průkopnický" svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005 (nakl. Lidové noviny).
Naše přední teatroložka ve své práci zkoumá velkou proměnu v divadle antického Říma: odklon od dramatu a příklon k podívané všeho druhu, počínající už v 1. století před n.l. a hlavně za vlády julsko-klaudijské dynastie.
Známý historik-pragenzista nám zprostředkovává opět jednu z kapitol pražského kulturního života. Tentokrát se jedná o historii karlínského varieté od jeho počátků na konci 19. stol. až po "zlatá" meziválečná léta.
