Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.
Kniha Abhid-hamma-Abhivinaya je završením životního díla ctihodného Áyukusa-la Thery, ve které jsou shrnujícím způsoben podány postupy Abhivi-nayi pro zvládání života podle Buddhovy nauky až k dosažení konečného cíle Nibbány.
Významný americký filosof a religionista Jacob Needleman ve své dosud nejosobnější a autobiografické knize hledá způsob, jak lze v dnešní době rozumět náboženským idejím.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
První část čtyřsvazkového díla zahrnuje některé hymny a písně z véd, výňatky z komentářů bráhman, výběr z upanišad, vybrané partie ze šáster, Bhagavadgítu, několik dalších kratších textů z Mahábháraty a ukázky z purán.
Výběr textů je zúžen na kázání v českém jazyce, obsahuje promluvy z postily Račínovy, Nitschovy, Axlarovy, Bilovského, Veselého, Damascena Marka, Kelského, Koniášovy, Pellischottiho, Táborského a Fabritiovy.
Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání.
Kniha si klade za cíl seznámit čtenáře s cestami, po kterých se protestantská teologie druhé poloviny minulého století přibližovala k tématu křesťanského Východu.
Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství.
Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.
