Můj tata je, jak to jen hezky říct… přírodní úkaz, lokální baron Prášil. Na jeho obhajobu uvádím, že za to nemůže. Naše rodina Pogodů je totiž hodně bizarní seskupení bláznů a toto není ani tak kniha, jako dokořán otevřené okno do našeho obýváku.
Děj tohoto románu nás zavádí do San Francisca, do neuvěřitelné knihovny, kam lidé nosí knihy, které sami napsali, a knihovnik je opatrně ukládá na místa, kde se jim podle jeho soudu bude nejlépe odpočívat.
Kameňáky, hihňáky, ždímáky, štípáky, řehtačky i škubánky.
Sedí kůň v kině a před něj si sedne žirafa. Kůň nic nevidí. Naklání se doprava, doleva, až nakonec nevydrží, poklepe žirafu po rameni a říká: „Nemohla byste trochu uhnout?“
Jakub Hussar a Daniel Špaček vás v další náloži kultovních mudroprdů opět vezmou na dechberoucí cestu kolem světa, s ponorem do společnosti, historie, vědy i dalekého vesmíru.
Po vážném a osobním vyprávění Jsem to já – a jsi to ty (vydaném pod pseudonymem Adam Blahosz) přichází Linhart s odlehčeným humorným příběhem z dnešních časů. Přes svérázné Zvonokosy na okraji Prahy se valí nové ideologie, ale lidé zůstávají tíž. l