Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.
Jak vůbec byla šlechta v době Rakouského císařství hierarchizována? Existovaly rozdíly mezi starými a novými rody? To jsou jen některé z otázek, na které tato kniha – první svého druhu – odpovídá.
Od vydání knihy Řády a vyznamenání habsburské monarchie uplynulo téměř 20 let. Za tu dobu byla faleristika onoho období rozšířena o nové poznatky i nálezy.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Fake historie, to jsou falešné zprávy o minulosti. Navrhoval Hugo Boss nacistické uniformy? Mysleli si středověcí lidé, že svět je plochý? Ustřelil Napoleon nos Sfinze? Odpověď na všechny tyto otázky zní nikoli.
Kniha Stanislava Motla formou dynamické reportáže popisuje dramatické pátrání po osudech zlatého československého pokladu v nejrůznějších archivech u nás i v zahraničí.
