Kniha Arnolda Aronsona, profesora divadelních studií Columbia University v New Yorku, systematicky, kvalifikovaně a přitom velmi čtivě mapuje vývoj amerického alternativního divadla.
Kniha se zabývá filmovým divákem v meziválečném období 20. století. K jeho ucelenému obrazu dochází důkladnou analýzou filmových periodik a mapováním situace v tehdy se rozmáhajícím kinematografickém průmyslu.
Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.
Ztřeštěná komedie o zmatcích a omylech, které v jednom odpoledni rozvrátí poklidné městečko. V dokonale vystavěné frašce o lásce a nevěře, poctivosti a zlodějině hrají hlavní roli záměny dvojčat pánů a sluhů a jejich ženských protějšků.
Soubor textů Václava Havla věnovaných problematice divadla – novinové články, recenze, medailony, komentáře k vlastním hrám, filozofující eseje, korespondence, projevy, příspěvky do sborníků, vzpomínky.
Co je činohra? Jak souvisí tento pojem s institucí zvanou Národní divadlo? Tyto otázky si klade přední český divadelník - praktický dramaturg, historik, teoretik, kritik a pedagog - v jednotlivých studiích.
Kniha usiluje o definici a vymezení oboru vizuální antropologie v rámci sociální a kulturní antropologie a zaměřuje se především na souvislosti filmu a audiovizuálních médií s vědní disciplínou.
V roce 2010 tomu bylo 10 let, co herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti nastudovali hru Rychlé šípy, která se stala s více než 350. reprízami nejúspěšnější inscenací Slováckého divadla všech dob.
Pronikavá studie o progresivním žánru tanečního filmu (Screen Dance), která zkoumá jak jeho vývoj a historii, tak i samotné základy spojení obou uměleckých odvětví s odlišnými výrazovými prostředky a roli těla jako zprostředkovatele významů.
Zkušený psycholog při zkoumání scénické - a především herecké - tvorby - využívá nástrojů vlastní profese, aby mohl z pozice scénologie zaměřené na scénické projevy v umění i v každodenním životě analyzovat klíčové problémy: spoluprožívání okolního dění.
Eseje Jana Suka vyzařují vašnivé zaujetí pro operu, lásku k hudbě, zvídavost a míru empatie, kterou najdeme v české literatuře s hudební tématikou jen zřídkakdy.
Monografie klasika českého filmu prof. Jana Špáty (1932-2006), která vůbec poprvé představuje jeho životní příběh a je vypravena bohatými, často nikdy nepublikovanými texty a přílohami.
