Monografie představuje stavby, interiéry a soutěžní návrhy Atelieru Tišnovka, tedy architektů Vladimíra Čuhela, Miloše Klementa, Michala Říčného a Petra Todorova na profesionálních fotografiích.
V devadesátých letech 19. století se v Praze, podobně tomu bylo v Mnichově, Vídni či Berlíně, rozvinula činnost spolku mladých umělců, který vznikl jako „secese“ (odštěpení) z tradičních uměleckých struktur.
Kniha zachycuje na 1 000 našich mostních staveb od nejstarších dob po nejpozoruhodnější mostní stavby současnosti, a to včetně významných mostů zaniklých, zejména řetězových.
Kniha Panny a labutě představuje výběr uměleckých děl umístěných ve významných architektonických dílech, v interiéru i v exteriéru, a na náměstích, ve veřejných parcích a prostranstvích.
Málokdy se stává, že si laik uvědomí, jak důležitá jsou „střeva našich měst“. Tedy uvědomí si to silně v případě, když přestanou fungovat. A to nikdy nebývá spojeno s pocity příjemnými, natož estetickými.
Nově pojatá kniha, která jednoduše vysvětlí historii architektury na 50 klíčových stavbách - od pyramid až po mrakodrapy.
Klíčové stavby, materiály, styly a základy části staveb.
Publikace představuje tento jedinečný a nesmírně rozsáhlý soubor všech slohových období zahrnující téměř 1400 kulturních památek (z toho 23 národních) představuje nejpodstatnějšími typy významných staveb.
Tato kniha vás vezme na obrazovou prohlídku staveb kolem nás. Popisuje všechny viditelné prvky budov, které nás obklopují na více než 500 fotografií nebo perokreseb. V originálním slovníku najdete architektonické výrazy v češtině i angličtině.
Druhý díl osobité reprezentativní publikace Jiří Příhoda 25|25 představuje autorovy práce z let 2000–2019, které sám pojmenovává „za sochou – před architekturou“.
Podíváš se do nitra jednoho z největších dalekohledů na světě v observatoři Palomar v USA, do ponorky z druhé světové války nebo do parní lokomotivy z 30. let 20. století. Dozvíš se, jak se žilo na středověkém hradě nebo jak to vypadá uvnitř tanku.
Významný, avšak doposud opomíjený urbanista, výtvarný návrhář a architekt východočeské moderny Oldřich Liska (1881–1959) působil v letech 1908–1947 ve čtyřech královéhradeckých projekčních kancelářích.
Málokdo z návštěvníků zoologických zahrad si uvědomí, že pavilony i s jejich interiéry, výběhy, parky a vůbec celá koncepce areálu jsou detailně promyšlenou prací architekta.
Cílem ročenky české architektury (aktuálně jde o osmnáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o současné situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi.
Přehledná a podrobně zpracovaná publikace mapuje průřez toho nejlepšího z architektury v průběhu věků. Skvosty sakrální i sekulární architektury různých civilizací ze všech koutů světa přibližují kvalitní fotografie....
Dějiny postmoderní architektury se už dávno uzavřely. Tento fakt podněcuje dnešní historiky architektury, a to dokonce i české, aby tyto dějiny zmapovali. Kniha Emmanuela Petita vyniká mezi takovými pokusy svým teoreticko-analytickým přístupem.
