Kniha může přinést zajímavé informace nejen odborníkům z oblasti společenských věd nejrůznějšího oborového zaměření, ale i všem, kteří se chtějí něco dozvědět o volebním chování v poněkud méně tradiční podobě, než je obvyklé.
Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti.
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.
Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek.
When we first published this little book by Kamila Skopová in 2004, we had no idea what a tradition we would be starting, for ever since then the original Czech version of this little book has been republished almost every year in a larger print run.
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Sborník dvanácti studií odborníků z několika akademických pracovišť, jehož pořadateli jsou Jana Temelová a Martin Ouředníček, je zaměřený na současné sociální proměny pražských čtvrtí.
Články literárního teoretika Petra A. Bílka, od roku 2007 pravidelně uveřejňované v kulturním časopise A2, jsou břitkou reflexí dění na naší kulturní, mediální a akademické scéně i vztahu současné společnosti k literatuře a vzdělanosti.
Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti.
Kniha analyzuje čtyři hlavní dimenze postojů k politickému režimu a jeho institucím a popisuje proměny těchto postojů v české veřejnosti v období let 1996 až 2006.
Autor zaměřuje svou pozornost na souvislosti vyvolané tzv. Kubiceho aférou v květnu 2006. V závěru pak vznáší veřejnou žalobu proti státnímu zastupitelství, které podle autora případ Kubice řádně nevyšetřilo.
Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou?
Kniha sleduje vývoj názorů na české dívčí školství od jeho počátků až po uzákonění řádného vysokoškolského studia žen. Autorka objasňuje filosofickou podstatu argumentů jednotlivých stran sporu i obtížnost procesu emancipace žen v oblasti vzdělávání.
