Rosanně je pouhých jedenáct let, když potkává Roberta Rossiniho, začínajícího operního pěvce, který navždy změní její život. Když slyšel její překvapivě krásný hlas, povzbudil ji, aby se věnovala zpěvu.
Příběh se odehrává na pomezí mýtu a všednosti. Postavy i významy se objevují a mizí jako ve snu.
Přinášejí však zcela konkrétní otázky: o identitě člověka, jeho pravdivosti, vrozené touze po lásce i po tajemství smrti.
Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose
(1741–1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež
je pouze vypočítavou a krutou hrou.
Píše se rok 1960, Olivě Denarové je patnáct let, žije v malé sicilské vesnici a už od malička ví (protože jí to její matka jako posedlá stále opakuje), že „žena je džbán – kdo ho rozbije, ten si ho nechá“.
Další kniha Aleny Vitáskové nás nevšedním způsobem vtáhne do světa zhýralých mladých lidí z bohatých rodin, jejichž jedinou zábavou je likvidace úspěšných osob prostřednictvím otce jednoho z nich – Jájinka.
Na pozadí historických událostí se v této knize rozvíjejí osudy dvou významných brněnských rodin – česko-německých Uxů, zakladatelů Slévárny bratří Uxů na Plotní a české rodiny Tachovských, někdejších majitelů největší brněnské drogerie na České.
1942, New York. Lily Rose si užívá perfektního života pod dozorem milujících rodičů a práce snů, kterou má ve vyhlášené secesní restauraci Valentino´s.
Revoluční změny po roce 1789 obrátily život naruby nejen ve Francii. Stefanie a Hermína, dvě sestry, které musely po Francouzské revoluci uprchnout ze země, se marně pokoušely najít azyl u příbuzných v Itálii.
Že je časoprostor zakřivený, se ví už dávno a není s tím problém. Ten nastane, až když se v něm vyskytne nečekaná chyba, drobný kaz. Nevím, proč jsem to nenechal být. Proč jsem od toho nedal pracky pryč a strkal do všeho svůj zvědavý čumák.
Bouřlivá dvacátá! Věk ženských lýtek zadýchaných jazzem, věk technického pokroku a propastných sociálních rozdílů, léta uvolněných mravů a prohibice. O Americe paradoxů začal Francis Scott Fitzgerald psát v polovině roku 1924.
Asi nejzásadnější Vilikovského román, spolu s Příběhem opravdického člověka (Větrné mlýny 2014). Dvě části knihy, nesoucí v názvech téma osamělosti, spolu vzdáleně příběhově souvisejí, ale nahlížejí na zlo ze dvou úhlů. Zevnitř a zvenčí.
Píše se rok 739 po Kristu a ostrov Lindisfarnae u Británie je zmítán hladomorem, blesky a větrnými víry. Nikdo z obyvatel však netuší, že se blíží mnohem větší katastrofa. K pobřeží totiž připlouvají ukrutní Vikingové.
Paříž, 1925: Vstoupit do Tajného cirkusu znamená vstoupit do světa zázraků – světa, kde ženy krotí nádherná zvířata, kolotoče vás přenesou do minulosti a artisté na visutých hrazdách se vznášejí po obloze. Každý odvážný kousek však něco stojí.
Je těsně po druhé světové válce a Londýn se nesměle probouzí z hubených válečných let. Obyvatelky londýnských „ženských domovů“, dobročinného penzionu The May of Teck Club, se nadechují svobody a lační po nových šatech, nových mužích, novém životě.