Krátce po okupaci zbytku českých zemí 15. března 1939 začaly v právě ustanoveném protektorátu vznikat nové extrémistické strany a hnutí, jejichž ideovým pilířem se stala co nejužší spolupráce okupanty a vzývání Adolfa Hitlera.
Publikace se primárně zaměří na komplikovaný vývoj vztahů mezi většinovým makedonským obyvatelstvem slovanského původu v Makedonské republice a početnou albánskou menšinou v zemi. Tento vývoj je interpretován na střetu odlišných národních identit.
Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Hnutí známe pod zkratkou BDS (Bojkot, divestice, sankce) se po vzoru mezinárodního bojkotu z doby ukončování apartheidu v Jihoafrické republice pokouší nenásilnou formou donutit Izrael k dodržování mezinárodního práva.
Monografie velmi podrobně analyzuje přelomové
období v moderních dějinách Kosova. V průběhu let
1958-1969 se v několika etapách zásadně změnil
dosavadní přístup jugoslávského autoritativního
režimu ke správě Kosova.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Námětem této knihy je bitva u španělského mysu Trafalgar, svedená 21. října 1805 mezi 33 řadovými loďmi francouzsko-španělské floty admirála Villeneuva a 27 britskými řadovými loďmi admirála Nelsona, který zde padnul.