Samospráva na krajské úrovni není novodobou záležitostí, po roce 1989 se však nadlouho dostala na okraj pozornosti jak politické reprezentace, tak veřejnosti.
Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.
Na trhu ojedinělá publikace se komplexně věnuje problematice fundraisingu neziskových organizací. V knize se dozvíte zásady a fundraisingové metody vhodné pro komunikaci s hlavními možnými podporovateli.
Diskurzivní analýza různých koncepcí svobody slova v období pražského jara 1968, jež se snaží překonat určitý interpretační nihilismus a najít tak mj. inspiraci pro dnešek.
Díl tento prvý "Piva v písních" obsahuje úvodních 250 z celkových 700 lidových, znárodnělých či umělých písní o pivu z první dekády 20. století,
tedy v belle époque, v krásných časech.
Transformující se společnost prochází změnami na mnoha úrovních. Těmi hlavními dvěma jsou změny ve strukturách a kultuře společnosti. Jak se však tyto velké změny promítají do životů jednotlivců a malých společenství?
Publikace představuje přední humanitní fakultu
socialistického Československa – Filozofickou fakultu
Univerzity Karlovy, sídlící na pražském náměstí
Krasnoarmějců – v době „normalizačního“ dvacetiletí.
Sborník dvanácti studií odborníků z několika akademických pracovišť, jehož pořadateli jsou Jana Temelová a Martin Ouředníček, je zaměřený na současné sociální proměny pražských čtvrtí.
Výuka náboženství na základních a středních školách, teologické bádání na školách vysokých a zřizování církevních škol k obecné výuce všem předmětům se v posledních staletích stalo projevem náboženské svobody jednotlivce.
Články literárního teoretika Petra A. Bílka, od roku 2007 pravidelně uveřejňované v kulturním časopise A2, jsou břitkou reflexí dění na naší kulturní, mediální a akademické scéně i vztahu současné společnosti k literatuře a vzdělanosti.
Monografie se pokouší přispět k diskuzi nad otázkou, jaký mají jednotlivé části veřejnosti vztah k hudbě a jak se tento vztah reálně projevuje v jejich nákupním chování na trzích s hudbou. Děje se tak na základě dat výzkumné povahy.
Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti.