Vítejte v naší době – 20. letech tohoto století, jak si je představovali Arkadij a Boris Strugačtí. Není to svět Poledne, ještě ne, ale zářná budoucnost již probleskuje jen kousek za obzorem.
Na Helikonii, planetě obíhající kolem binárních sluncí, trvá Velký rok tři tisíce let pozemského času: lidská civilizace se vzmáhá zjara, vzkvétá během období léta a téměř zaniká s nástupem zimy, jež přetrvává po mnoho lidských generací.
Až doposud byly některé věci v populární sérii Pavla Čecha pevně dané:
Tatínek vypraví svému synovi příběhy a indián Rychlá Veverka v nich
prožívá neuvěřitelná dobrodružství.
Ale co když začne příběhy vyprávět Rychlá Veverka?
Lidstvo konečně získalo důkaz života ve vesmíru. Zatímco diplomaté OSN vedou debaty o tom, jak zorganizovat misi na planetu Rakhat, odkud byl zachycen signál, řád jezuitů tam tajně vysílá vlastní osmičlennou vědeckou výpravu.
Vypravíte se do vesmíru, setkáte s mimozemšťany, budete cestovat časem, budete se smát, bát i hloubat nad tím, co nás ještě v oblasti genetiky možná čeká a nemine, protože věda a fantastika patří neodmyslitelně k sobě.
Občanská válka je u konce. Zanechala za sebou zpustošené Attiona City a pomníky těch, kdo město přísahali chránit. Downtownské povstání přineslo městu pod Plošinou svobodu, ale spolu s ní i hlad, bezpráví a tyranii policejního režimu.
Ve vzdáleném koutě vesmíru, na samotné hranici mezi lidskými državami Řádu a královstvím krabovitých pradorů, se nachází bezprostřední hrozba veškerému inteligentnímu životu: akreční disk vytvořený dávno vyhynulou rasou Džainů...
První díl (pův. vyd. 1974) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.
„I po padesáti šesti letech, které uplynuly od doby, kdy Stanisław Lem napsal první povídku s Pirxem, je pro nás jeho hrdina vzorem, jak se chovat k automatům a robotům, jež právě začínají pronikat do našich životů.
V budoucnosti, tak blízké a skutečné, že se může odehrávat v tomto okamžiku, se stane něco podivného. Když ženy usnou, obalí se jemnými sítěmi a znehybní, takže připomínají kokon.
Viktoriánský traktát z r. 1884 o zemi, která má jen dva rozměry. Fantaskní zábava a la
Lewis Carroll i společenská kritika a la Jonathan Swift. Kniha, kterou miluje Sheldon
Cooper a dlouze o ní hovoří v Teorii velkého třesku.
neb
Evropská unie se potácí na pokraji úpadku, zoufale postrádá suroviny, hlavně ropu, ale nemá dostatečné vojenské a námořní síly, aby zabezpečila obchodní trasy a prolomila nevyhlášenou blokádu.