„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království.
Po desetiletí zamlčovaná, zpochybňovaná a falšovaná historie vojenské a materiální pomoci západních Spojenců Sovětskému svazu během 2. světové války, jejíž rozsah měl ve skutečnosti zásadní vliv na zachování bojeschopnosti Rudé armády.
Jako peloponnéská válka se označují dva konflikty, které proběhly v letech 457 až 445 a 431 až 404 př. Kr. Došlo k nim ještě v průběhu války Řeků s Peršany a příčinou, alespoň tak to antičtí autoři tvrdili.
Vzpomínky dragouna Onyona, dragouna Auvraye a jízdního myslivce Wolfe Toneho na deset let napoleonských válek. Kniha je doplněna rozsáhlým poznámkovým aparátem a řadou dobových černobílých ilustrací.
V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války mezi ně mimo veškerou pochybnost patří.
Vila ve Wannsee na předměstí Berlína, 20. ledna 1942. Patnáct vysokých představitelů Třetí říše se zde na popud Reinharda Heydricha sešlo, aby prakticky naplánovalo „konečné řešení židovské otázky“.
Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno.