Přehledová práce jednoho z nejvýznamnějších a nejpřekládanějších francouzských arabistů Gillese Kepela předkládá zasvěcenou a informačně nabitou analýzu dění na Blízkém východě v posledním půlstoletí.
Dvacátá léta minulého století v Americe. Období boomu, nevídané prosperity, ale i nastupující velké krize. Historik Martin Kovář v pětadvaceti barvitých kapitolách popisuje, jak se z poválečného zmaru začala rodit moderní doba.
Reprezentativní vládu mnozí z nás považují bezmála za synonymum demokracie. Francouzský politolog Bernard Manin ve své studii ukazuje, že historicky tvořil princip reprezentace naopak protiváhu k demokracii jakožto vládě shromážděného lidu.
17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura).
Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku.
Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.
Theodor W. Adorno vystoupil v roce 1967 na Vídeňské univerzitě s přednáškou, v níž analyzoval cíle, prostředky a taktiky pravicového radikalismu a srovnával ho se starým nacismem a fašismem.
Giovanni Sartori (1924–2017) byl ikonou světové politologie. Zařadil se mezi zakladatele soudobé politické vědy, zejména pokud jde o její teoretické a konceptuální fundamenty.
