Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným dílům té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés.
Kniha seznamuje odbornou veřejnost s mnoha zásadními etickými tématy pediatrie a neonatologie, nevyhýbá se ani tématům kontroverzním, která vyvstávají spolu s pokrokem vědy a možnostmi techniky v medicíně.
Kniha přibližuje konstruktivní využití podnětů vycházejících z různých podob teorie kolektivní paměti v biblických studiích a současně s nimi vede kritický rozhovor.
Tato kniha přenáší sílu a moudrost
mnišské duchovní tradice do jednadvacátého století. Sestra Joan se
opírá o svatého Benedikta, který již
v šestém století usiloval o morální
integritu tváří v tvář pohanskému
Římu.
V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů.
Všechny mytologie světa jsou mnohem blíž pravdě než takzvané dějiny – to je základní poselství další úžasné knihy známého duchovního učitele, jehož promluvy jsou tentokrát zaměřeny na myšlenky nejrůznějších významných osobností, od Buddhy až po Kršnu.
Kimberly Brownová napsala tuto knihu několik měsíců po vypuknutí pandemie covid-19. Předává takto četné poznatky z oblasti
buddhismu, které pomáhají zvládat obtížné životní situace a závažné krize.
Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.
Má-li být filozofie lidem užitečná, musí se pokusit o co možná vysokou míru sdílné srozumitelnosti. Kniha se v tomto povýtce utilitárně výchovném ohledu, majícím současně interdisciplinární platnost, otevírá i těm vnímavým čtenářům.
Toltécká tradice říká, že k naší pravé povaze nás vede štěstí, svoboda a láska.
Prvním krokem je vědomí. Chceme-li najít svobodu, musíme si uvědomit, čím opravdu jsme.
Důkladný, záměrně nikoli vyčerpávající vhled do současné francouzské filosofie představuje myšlení sedmi autorů – Jeana-Luca Mariona, Jeana-Luca Nancyho, Bernarda Stieglera, Catherine Malabouové, Jacquesa Ranciera, Alaina Badioua a Françoise Laruella
Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky ...
Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244–269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory.