Německý spisovatel W. G. Sebald (1944–2001), přednesl v roce 1997 své analyticky hluboce propracované teze o překvapivě slabé odezvě v německé poválečné literatuře na zničující spojenecké bombardování německých měst během 2. světové války.
Kdy se v tuzemsku meč poprvé objevuje? S jakým sociálním prostředím je meč spojen? Jaká je symbolická role meče v různých dějinných epochách? Lišilo se postavení meče ve střední Evropě od mečů v Japonsku?
Autorka jde v této knize za hranice tradičního pojetí vyobrazujícího prostitutky jako oběti nebo společenský problém a místo toho se na fenomén prostituce v Rakouském císařství na přelomu 19. a 20. století dívá širokou sociální optikou.
Jak vůbec byla šlechta v době Rakouského císařství hierarchizována? Existovaly rozdíly mezi starými a novými rody? To jsou jen některé z otázek, na které tato kniha – první svého druhu – odpovídá.
Od vydání knihy Řády a vyznamenání habsburské monarchie uplynulo téměř 20 let. Za tu dobu byla faleristika onoho období rozšířena o nové poznatky i nálezy.
Čtvrtá kniha tzv. Fredegarovy kronika a pokračování představuje cenný pramen k dějinám franské říše v 7.–8. století na sklonku vlády Merovejců a v době nástupu dynastie Karlovců. Najdeme v ní i ojedinělou zprávu o Slovanech a jejich vůdci Sámovi.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
