Podmanivá a originální pohádka o prokleté dívce, která může kohokoli otrávit jediným dotekem a která zjišťuje, jaká síla se v její kletbě skutečně skrývá…
Jurij Bujda (1954) ve svém vyprávění s humorem i krutostí navazuje na nejlepší tradici ruského románu. Autor byl v Rusku za své dílo oceněn prestižní cenou Apollona Grigorjeva a jeho knihy vychází v několika jazycích.
„Říká se, že když se daří oslům příliš dobře, jdou se klouzat. O tom něco vím. S mým mužem jsme se jednoho dne ocitli na kluzišti stejně jako ti osli,“ tvrdí v úvodu Heda Záborská, vypravěčka příběhu.
Vedle rozsáhlých románů zachycujících život a mravy francouzské společnosti první poloviny 19. století se Balzac věnoval i kratším literárním útvarům a zde vyniká jeho charakterizační umění a schopnost podat rozvinutý příběh na malé ploše.
Povstání změnilo Německou východní Afriku. Charlotta a George, jejichž životní cesty se konečně sešly, už nepoznávají zemi, ve které chtěli vychovávat svou malou dcerku.
Debora se vrací do exotického prostředí kávových plantáží v Keni, kde prožila dětství. Dozví se o dávném, pečlivě střeženém tajemství, které poznamenalo její předky i jednu domorodou rodinu.
Když Sára pozná prostřednictvím sociální sítě Hassana, je přesvědčená o tom, že našla toho pravého. Odjíždí do Dubaje, aby se tam mohla za něj vdát. Toto rozhodnutí změní celý její život. Padne až na dno samotného pekla…
Sára se dostala do zajetí šejka Abdullaha. Stane se jeho otrokyní – až do dne, kdy se v domě objeví muž, který si ji chce vzít za manželku. Pod nátlakem se za něj nakonec provdá.
Píše se září roku 1908 a Clementine Hozierová se vdává za mladého, geniálního politika s progresivními názory: Winstona Churchilla. Nejde však o tradiční spojení, neboť Clementine stojí svému muži po boku nejen v manželství, ale i v politice.