Publikace “Mravnostní kriminalita páchaná mladistvými pachateli” se věnuje bližšímu rozboru a specifikaci mravnostní trestné činnosti mladistvých pachatelů.
Publikace přináší ucelený popis rozsáhlého výzkumu uskutečněného na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v letech 2019–2022 multioborovým týmem složeným z didaktiků matematiky, statistiků a psychologa.
Když 24. února 2022 zahájila Ruská federace invazi na Ukrajinu, nešlo o překvapivý akt, ale o důsledek dlouhotrvajícího napětí. V aktualizovaném vydání knihy se publicista a novinář Milan Syruček pokouší zjistit, kam až kořeny současného konfliktu sahají.
Kniha je společným dílem čtyř vzdělavatelek budoucích učitelů. Jejich cílem bylo především otevřít prostor pro posílení vlastního náhledu u žáka nebo studenta.
Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit?
Kapitalistický systém se podle sociologa I. Wallersteina dostává v celosvětovém měřítku do strukturální krize. Kniha Utopistika nabízí realistickou analýzu současné situace a perspektiv pro takovou společenskou změnu, jež bude zároveň žádoucí i možná.
Nadčasové úvahy inspirativní rebelky.
Cesta k jednoduchosti je souborem textů Mileny Jesenské, který poprvé vyšel již roku 1926, a přesto dokáže i dnes, téměř o století později, oslovit a inspirovat.
Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných.
Politický komentátor a šéfredaktor deníku FORUM 24 Pavel Šafr provází čtenáře českou historií a komentuje notorické mýty, stereotypy i líbivé falšování, které se od národního obrození objevuje ve výkladu českých dějin.
Nora Krugová patří ke druhé generaci Němců narozených po druhé světové válce. Ve svém unikátním literárně-grafickém „rodinném albu“ se snaží najít odpověď na to, co to znamená být Němcem po holokaustu.
Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života.
Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“.
Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem.
