Stanislav Grof se věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění.
Lasenicova Hermetická iniciace Martinismu je knihou, která hovoří jazykem čisté praxe. Shrnuje účinnou metodu vnitřního vzestupu, který vede k poznání a rozvinutí skutečné podstaty člověka.
Mystika (1911) je již téměř celé století považována za zcela ojedinělý a do dnešní doby nepřekonaný text, jehož autorka Evelyn Underhill je dosud pokládána za nejpřednější znalkyni v oblasti duchovního uvažování.
„Německá mystika“ představuje unikátní fenomén evropských duchovních dějin. Zrodila se ve vrcholném středověku a významně ovlivnila myšlení v dalších staletích. Kniha podrobněji zkoumá nejvýznačnější autory a díla.
Mistr Eckhart (1260–1327) vešel do všeobecného kulturního povědomí na počátku 20. století a bleskově získal pověst tajuplného mystika, jenž je hlubinnými souvislostmi propojen s jinými mystiky od starověku po Novalise.
V edici Horev jako další málonákladový svazek vychází Honoriova přísežná kniha (Liber iuratus Honorii). Je to historicky významný a vlivný středověký grimoár pocházející pravděpodobně z konce 13. století.
Stavba hradu Karlštejna i jeho malířská výzdoba vycházejí z templářské tradice, křesťanského hermetismu a svobodných umění kvadrivia, zde zastoupených posvátnou geometrií, alchymií, astrologií a hudbou ve smyslu kosmologickém.
Annick de Souzenelle kromě poutavého rozboru mnoha ženských i dalších biblických postav (Marie, Máří Magdalena, Marta, Lazar...) ukazuje, jak došlo k tomu, že Iša byla nahrazena Evou, vnější, biologickou ženou.
Proslulé dílo francouzského Adepta, jež změnilo pohled na interpretaci symboliky sakrálních staveb a přitáhlo pozornost čtenářů z celého světa k alchymii a hermetismu.