V Čechách nejprodávanější škola na akordeon obsahuje řadu cvičení na pravou i levou ruku, přehledné schéma rozsahů akordeonů a prstoklady k hraní stupnic.
Dvojdílná Škola hry na trubku autorské dvojice Krčma-Vaigl je základní hudebnina pro tento nástroj v České republice, dlouhodobě prověřená pedagogickou praxí. Nyní vychází již v devátém vydání.
Etudy představují elementární výukový materiál pro zvládnutí hry na malý buben. Autor záměrně nerozlišuje mezi přípravou ke hře populární a taneční hudby a hrou v symfonickém orchestru.
Moderní škola hry na bicí nástroje je univerzální pomůckou pro hráče na bicí soupravu, určenou pro žáky základních uměleckých škol či konzervatoří, ale je možné využít ji také pro samostudium. Je elementární učebnicí v oboru.
Tradiční česká škola hry na trubku významného pedagoga Jaroslava Koláře je tvořena osmi sešity. První sešit obsahuje poučení o tvoření tónu, elementární technická cvičení a nezbytné základy hudební teorie. Škola vychází od roku 1960.
Saxofonové etudy Rudolfa Grubera jsou jednou z mála etudových sbírek pro tento nástroj na našem trhu. Etudy jsou řazeny progresivně podle obtížnosti a opatřeny stručnými poznámkami.
Noty na akordeon. 24 vánočních koled a písní ve snadném aranžmá pro akordeon, včetně akordových značek a písňových textů. Ke všem písním jsou připojeny zvukové demonstrační ukázky.
55 lidových písní ve snadném aranžmá pro akordeon, včetně akordových značek a písňových textů. Ke všem písním jsou připojeny zvukové demonstrační ukázky.
Ševčíkův Opus 2 patří ke stěžejním dílům houslové pedagogické literatury. Je zaměřen na základní problémy techniky pravé ruky, které Ševčík procvičuje v systematicky řazených 4 000 variantách všech smyků.
Významným opusem legendy houslové pedagogiky Otakara Ševčíka (1852-1934) je jeho Škola smyčcové techniky. Zatímco Opus 1 představuje zásadní shrnutí Ševčíkovy progresivní metody výuky houslové hry.
Tato příručka vznikla z potřeby a snahy pro ucelený a systematický postup na procvičení breaků, které by více ozdobily doprovodný rytmus ve skladbě a zpřesnily puls dob pro hraný rytmický celek.
Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104, bezpochyby jeden z nejoblíbenějších kusů světového violoncellového repertoáru, je poslední skladbou, kterou Dvořák zkomponoval za svého tříletého pobytu v Americe.
Ukulelová dueta vychází vstříc hráčům, kteří chtějí zažít radost ze společné hry. Většina literatury je pro jednoho hráče, ale při hře z těchto not se můžete učit souhře dvou hudebníků. Navíc jsou zde akordy i pro třetí doprovodný nástroj.
Na ukulele mohou hrát hudebníci všech úrovní. Od úplných nováčků, kteří nikdy neměli hudební nástroj v ruce, po pokročilé umělce, kteří si chtějí „rozšířit svůj repertoár“.