Filosofie a jazyk je souborem článků napsaných během posledních zhruba deseti let. Spojuje je idea filosofického výkladu různých aspektů fenoménu jazyka a fakt, že nejsou určeny výhradně nejužšímu okruhu odborníků.
Papež Jan Pavel II. ve svém listu Ordinatio sacerdotalis uvedl: „… prohlašuji, že církev nemá pravomoc udělovat kněžské svěcení ženám a že toto rozhodnutí mají všichni věřící v církvi přijímat jako definitivní.“
Unikátní svědectví bývalého člena mormonské církve, v němž popisuje nejen vlastní příběh, ale také nesvaté zákulisí církve a podivné sektářské rituály, jichž byl svědkem.
Žijeme v době plné neklidu, v době plné agrese. Hledáme pokoj. Můžeme ho najít v srdcích mužů a žen, kteří stojí na prahu věčnosti, protože jsou moudří a pokorní. Nemusíme daleko cestovat. Stačí navštívit nemocného člověka a vnímat život jeho očima.
Ve snaze o depolitizaci bádání v oblasti židovské mystiky se autoři věnují společenství pražských frankistických rodin, které zkoumají jako nové náboženské hnutí a předkládají jeho teologicko-religionistickou analýzu.
Věděli jste, že Mojžíš koktal? Dokážete vyjmenovat deset ran egyptských? Víte, kde byli Židé v otroctví, jak dlouho putovali pouští a co se za tu dobu událo?
Masaru Emoto také objevuje význam slov a jazyka, jejich původ a vliv na vodu. Představuje nám a popisuje klíčový pojem rezonance, prostředku, jímž se přenáší životní energie.