Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Vzpomínky mosteckého rodáka Huberta Sigmunda zachycují jeden z nejtemnějších úseků moderních českých dějin a zároveň tragické vyústění mnohasetletého soužití Čechů a Němců v naší zemi.
Labe je evropský veletok, ale každý z něj vidí jen ten svůj kousek. Třeba z Čech se obvykle dohlédne nejdále k Míšni a od moře z Německa se pramen v Krkonoších jeví ještě vzdálenější než Alpy. Proto se Labe musí spojovat a vyprávět.
Kniha ReKreace nás zavede do minulosti letních venkovských sídel, která vznikala od druhé poloviny 19. století v okolí Prahy, ale i na dalších místech českých zemí.
Mosambická republika je dnes konsolidovaným, lidnatým a slibným africkým státem, který přitahuje stále víc českých turistů, podnikatelů, ale i humanitárních pracovníků.
