Nejprodávanější e-knihy v roce 2024
světové dějiny

Knihu o Otto Katzovi a jeho manželce Ilse jsem s její pomocí, podle jejího vyprávění, jejích dokumentů a fotografií a na základě dosavadních výsledků svého bádání napsal dost brzy. Nazval jsem ji ŽALOBA.

Kniha přináší objevná, často až překvapivě neznámá fakta o československém východním odboji za druhé světové války.

Blízký východ je vysoce nestabilním a konfliktním regionem, tedy oblastí častého výskytu mezistátních i vnitrostátních konfliktů a s tím spojené spirály zbrojení a napjatých vztahů mezi státy.

Víte, že hunský vládce Attila mohl díky dědečkovi studovat v Římské říši a díky mamince měl placatý nos? Že Alexandr Makedonský hledal v Indii lidi s ušima až na zem a historik Herodotos psal o mravencích velkých jako liška? A že Sokrates s velkou pravděpodobností neřekl „Vím, že nic nevím“ a jeho žena Xantipa si nezaslouží svou špatnou pověst?

Kniha souhrnným a vyčerpávajícím způsobem zpracovává téma protifašistického odboje v letech 1939–1945 na Přerovsku a Hranicku, a to v kontextu historického vývoje těchto regionů a vývoje českých zemí v období nacistické okupace.

Autor sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.

Monografie, sepsaná k příležitosti 25. výročí sametové revoluce, sleduje fáze „komunistického experimentu“ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v širším historickém kontextu.

Císař a král Karel IV. (1316–1378) patří bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem našich dějin. Byl nejen panovníkem českým, ale vládl i nemalé části Evropy.

Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.

Svědectví Antonína Coufala z ruských legií Následující text je přepisem dochovaného deníku mého pradědečka Antonína Coufala (narozeného 6. 3. 1885 ve Vamberku, okr. Rychnov nad Kněžnou).

The results of the research by Professor Vlček have been repeatedly published, but until now we have had no representative publication in English.

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa.

„Nestřílejte, tady jsme my, osmnáctý!“
Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.

Tuto knihu uvítají především milovníci 2. světové války. Získají s ní přehled o bezdrátové spojovací technice. Ta vydatnou měrou ovlivňovala součinnost všech druhů zbraní zúčastněných armád i dění za liniemi fronty.

Paměti odstřelovače, který v řadách Rudé armády bránil Leningrad, byl několikrát raněn a ztratil své nejbližší. Velice realistický a přesvědčivý záznam průběhu heroických bojů na obranu města včetně popisu taktiky snajprů.

Mnohé současné biografie historických osobností z pera jinak vynikajících dějepisců jako by postrádaly zakončení – smrt či pohřeb jsou v nich pojednány jen velmi stručně až povrchně, jako by snad k životu té které postavy ani nepatřily. ...

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce.

Kniha je autentickou vzpomínkou – záznamem válečného prožitku obyčejného člověka první světové války. Války, která nebyla jeho, ale byl jejím účastníkem.

Deník Jiřího Sixty, vojáka c. k. armády a později legionáře v Rusku, je doslovný přepis jeho záznamů, které si zapisoval v letech 1914–1920. Popisuje v nich zážitky z bojů na ruské frontě v nenáviděné uniformě rakouského vojáka.

Kniha nás postupně provází posledními okamžiky existence táborů v Dachau, Osvětimi a Terezíně. Jak probíhalo osvobození na těchto místech hrůzy? V čem se odlišovaly první okamžiky svobody v Dachau od Osvětimi a Terezína?