Nejmilejší pohádky jsou ty, které vyprávíme svým nejmilejším. Až si je přečtete, můžete je vyprávět i vy. Jsou to pohádky na dobrý večer i na dobrou noc. A kdo by chtěl být bez pohádky?
„Byl pán, který škytal. Začalo to jen tak. Snídal rohlík s máslem a najednou to přišlo. Škyt. Škyt. ŠKYT.“ A nepřestal. Škytal ve dne, škytal v noci, škytal když jedl, škytal když čůral i když spal. Ze škytání si vytvořil pěkné podnikání.
Kdo by neznal Popelku. Krásnou a milou dívku, která se potýká se zlobou a závistí. Ale že dobro v pohádkách vždy vítězí, i Popelce bude přáno. Štěstí k ní přiletí na holubích křídlech.
Každá začínající čarodějka občas nějaké to kouzlo pěkně poplete. Čarujte společně s malou čarodějkou a navraťte pohádkovým bytostem jejich správné barvy!
Jsou-li slova vyslovena ve zlobě, mohou lidem přinést velké neštěstí. Tak se stalo i matce, která proklela své syny. Láska a vytrvalost dobrotivé Bohdanky však veškeré zlo zlomí a vše se k dobrému obrátí.
Ema je vzpurná a nerada se s něčím jen tak smíří. Proto se jí vůbec nelíbí, že by měl vlk opět sníst Červenou karkulku a její babičku. A tak skočí přímo do pohádky, aby tomu zabránila.
Podaří se jí to? Zažene vlka pryč?
