Občanská válka je u konce. Zanechala za sebou zpustošené Attiona City a pomníky těch, kdo město přísahali chránit. Downtownské povstání přineslo městu pod Plošinou svobodu, ale spolu s ní i hlad, bezpráví a tyranii policejního režimu.
Ve vzdáleném koutě vesmíru, na samotné hranici mezi lidskými državami Řádu a královstvím krabovitých pradorů, se nachází bezprostřední hrozba veškerému inteligentnímu životu: akreční disk vytvořený dávno vyhynulou rasou Džainů...
První díl (pův. vyd. 1974) vědeckofantastického, postapokalyptického románu norského spisovatele zobrazuje budoucnost osmimilionového velkoměsta, nad nimž se vznáší hrozba hospodářského civilizačního zániku.
„I po padesáti šesti letech, které uplynuly od doby, kdy Stanisław Lem napsal první povídku s Pirxem, je pro nás jeho hrdina vzorem, jak se chovat k automatům a robotům, jež právě začínají pronikat do našich životů.
V budoucnosti, tak blízké a skutečné, že se může odehrávat v tomto okamžiku, se stane něco podivného. Když ženy usnou, obalí se jemnými sítěmi a znehybní, takže připomínají kokon.
Viktoriánský traktát z r. 1884 o zemi, která má jen dva rozměry. Fantaskní zábava a la
Lewis Carroll i společenská kritika a la Jonathan Swift. Kniha, kterou miluje Sheldon
Cooper a dlouze o ní hovoří v Teorii velkého třesku.
neb
Evropská unie se potácí na pokraji úpadku, zoufale postrádá suroviny, hlavně ropu, ale nemá dostatečné vojenské a námořní síly, aby zabezpečila obchodní trasy a prolomila nevyhlášenou blokádu.