Nová publikace historika umění Ivana Havelky nám přibližuje život, malířské dílo i význam zakladatele evropské moderní malby, k jehož odkazu se hlásili impresionisté.
Cílem ročenky české architektury (aktuálně jde o osmnáctý svazek ediční řady) je pravidelně podávat zprávu o současné situaci a vývoji oboru nejen odborné, ale především laické veřejnosti a přinášet inspiraci a podněty k veřejné diskusi.
Monografie Drama dirigenta je první rozsáhlou biografií Jaroslava Krombholce (1918–1983), nejtalentovanějšího dirigenta ze školy Václava Talicha, spjatého celoživotně zejména s operou Národního divadla v Praze.
Knižní bilanční rozhovor hudebního publicisty Pavla Klusáka s Janem Burianem o hudbě a písničkách mapuje Burianovo rodinné zázemí, tvůrčí zdroje a autorskou tvorbu za bezmála půl století.
Publikace Důkazy objevů: Fotografie ve vědě v letech 1839–1939 je základním úvodem do problematiky fotografie v přírodních vědách v období prvního sta let jejího vývoje.
Výjimečný talent a génius; senzibilní tvůrce tichých krajin i umělec znázorňující sám sebe bez známek studu, jenž dokázal vytvořit 170 svých autoportrétů. Německá verze publikace.
Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním.
Publikace si klade za cíl představit Šímovu ranou tvorbu od brněnských počátků do jeho setkání s básníky pozoruhodné, a dnes již v jistém smyslu legendární, francouzské skupiny Vysoká hra.
Koutní plachta či koutnice byla v české lidové kultuře plachta oddělující postel šestinedělky umístěnou v koutě od zbytku světnice.
Celobarevná publikace představuje sbírku slovenských koutních plachet ze sbírek Národního muzea.
Práce je věnována dílu Matthäuse Meriana staršího, resp. jeho rytinám, zobrazujícím bojiště třicetileté války v prostoru českých zemí s podrobnějším zaměřením na švédské tažení v Čechách roku 1647.
Mnohobarevná knížka, vyslovující „prožitky a pocity“ jednotlivých barevných odstínů, a to jak v kresbách, tak ve verších. Je vlastně protestem proti všednodenní šedi, ztrátě světla, ale zároveň projevem naděje.
