Sbírka povídek a básní, které čtenáře vtahují do světa vzpomínek, myšlenek a dětských prožitků, jež se prolínají s otiskem historických událostí. Introspektivní, obrazný styl, plný metafor a poetických momentů doplňuje silný smysl pro detail.
Sbírka Noc je den je poskládána z veršů psaných v letech 1997 až 2005. Pro novinářku Janu Soukupovou ale zestárnout nestačily, minimálně od roku 1989 jí dny běží až neskutečně rychle.
Kniha lyrické osobní poezie Onajábel odkrývá drobné životní příběhy autorky postavené na provázání s životními osudy lidí, kteří jí byli a jsou velmi blízcí.
Jako by subjekt těchto veršů spočinul v klidu valašské dědiny, a i když je konfrontován s těžkou nemocí, toto zklidnění mu nabízí možnost intimněji vstupovat do krajiny a zakoušet v ní zázrak Božího stvořitelského díla.
Klíč ke sbírce se nachází v „lesních básních“, inspirovaných rytmem sadby stromů. Sám autor napovídá: „Jistý čas jsem býval lesním dělníkem a paní les byla mojí milou. Dubnová rána se zakarpatskými dříči byla nezapomenutelná.
Na farmářových polích se pod noční oblohou dějí podezřelé skutky. Kdo za nimi stojí a jak ovlivňují farmářskou úrodu, se dozvíme v posledním příběhu o farmáři a jeho čarodějce nocí.
Tato knížka hovoří prostřednictvím básniček a aforismů o složitosti lidského života.V kontextu s prostředím a podmínkami existence občanů je v podstatě obrazem současné společnosti.
Čtenáři, kteří jsou z předchozích básnických sbírek Jana Kunzeho zvyklí na stylizovanou, provokující poezii vzdáleně inspirovanou americkými beatniky, budou možná překvapeni mnohem osobnější a vážnější polohou autorovy knižní novinky.
První sbírka básní jedné toulavé duše. Zápisník plný příběhů o osudových setkáních a prastarých silách. Vydejte se na cestu mezi nebem a zemí pod křídly samotné Naděje. Neboť člověk nemůže být poražený, dokud se sám nevzdá.
Láska ve městě, kde začíná tisíciletí. Sama jak pláže studených moří. Názvy dvou oddílů básnické prvotiny pražské básnířky Marty Krausové, čítající v souhrnu necelou třicítku básní.
Kam až se může dopracovat poctivá deprese. Hromada spletitých pocitů, s osobní hrdostí v kopru… Psáno jako texty písní, vhodné pro jazz nebo šanson, do klubu umělců nebo kafé baru. Užívejte, jak bude chutnat, nebo podle předpisu ošetřujícího lékaře.
Šestá sbírka malíře, básníka a scénáristy Singularity vznikala v posledních dvou letech na Královských Vinohradech a v jistém smyslu je pokračováním předchozí knížky Sonety Platónské jeskyňky, která byla psána na pražském Žižkově.
Ve své devátá sbírce poezie Songulár autor M. A. Rek nabízí „verše souznící s hudbou“. Tedy verše přímo na hudbu psány, nebo které byly hudbou inspirovány. Vlastní texty i přepisy písní vznikaly v letech 2018 až 2024.