Mýty a legendy z různých míst a dávných časů inspirují i dnešní čtenáře, kterým předávají moudrost předchozích generací a jejich respekt k živým bytostem i přírodě. Vítejte mezi jihoamerickými indiány!
24. díl „Erbovní mapy“ uzavírá rozsáhlý grafický projekt, který mapuje hrady, zámky a tvrze na území naší republiky a pomocí erbů představuje jejich majitele a stavebníky.
Monografie mapuje životní běh českého historika Bartoše i jeho předků a neopomíjí žádný podstatnější detail uchovaný v pramenech. Druhá část monografie se zaměřuje na rozbor klíčových Bartošových textů a jejich ohlasů v naší odborné literatuře.
Italský vpád do Habeše představuje jednu z nejdůležitějších událostí v meziválečném období, která jasně naznačovala, jaké budou další úmysly zemí, v nichž se zmocnili vlády tyrani.
Pozoruhodný příběh Keltů v průběhu několika tisíciletí. Fascinující objevy, které se týkají mj. keltské historie, kultury, jazyka, mentality a mytologie v Česku i v Evropě.
O původu vzniku erbovních znaků českých zemí historické prameny mlčí. Zato pověsti a legendy zapsané v dávných kronikách vypráví dechberoucí příběhy obdivuhodného hrdinství, moudrosti a dobrodružství.
Prastarý národ, který dokázal v pralesích Latinské Ameriky stvořit velkolepou civilizaci, dodnes obestírá neprostupný závoj mýtů, legend a protichůdných vědeckých teorií.
Publikace se věnuje hierarchii správy komorních panství v letech 1614–1702 se zvláštním zaměřením na vrchnostenské úřednictvo komorních panství Pardubice, Poděbrady a Kolín.
Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery.
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy?
Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti.
Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm
Zrovnoprávnění židů v 19. století mělo dalekosáhlé důsledky pro podobu židovského osídlení v českých zemích. Brány ghetta se otevřely a židé se z uzavřených čtvrtí začali svobodně stěhovat.
„Hedvábná cesta“ byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací.
Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách.
V červnu 1941 žije Ella společně s rodinou ve varšavském ghettu, v němž právě vrcholí epidemie tyfu. Němečtí okupanti vězní tisíce lidí v přeplněných domech a těla mrtvých se hromadí na ulicích.
