Kolem roku 1900 se na umělecké scéně v Čechách prosazuje moderna. Proces české národní emancipace vrcholí a sebevědomé české umění se více otevírá západnímu světu.
V roce 2024 se spustí nová Digitální technická mapa krajů. Jedná se o důležitý podklad pro územní plánování, stavební řízení, přípravu investic, správu sítí technické a dopravní infrastruktury nebo správu majetku. Co jí ale předcházelo?
V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
Výtvarně výrazná kniha postavená na barevných fotografiích Pavla Friče, krátkých výstižných textech historika umění Jiřího T. Kotalíka a rýmovaných postřezích architekta Davida Vávry.
Odborně podložený popularizační průvodce známým areálem hospitálu s kostelem Nejsvětější Trojice v Kuksu s bývalou řádovou nemocnicí shrnuje přehledně a přitom dosti podrobně známé historické skutečnosti o významné památce českého baroka.
Palác Elektrických podniků patří mezi největší a nejvýznamnější památky meziválečné funkcionalistické architektury na území dnešní ČR. Velkorysý objekt podle návrhu architektů Adolfa Benše
a Josefa Kříže byl dokončen v roce 1935.
Kniha představuje urbanistické a architektonické osudy historického centra Prahy v období, kdy se měnilo z malebného historického souměstí v ambiciózní velkoměsto.
